Projekce skleníkových plynů
Projekce emisí se zpravidla dělí do několika kategorií, pro které jsou vhodně zvoleny konkrétní výpočetní modely: Energetika, Průmyslové procesy a využití produktů (IPPU), Zemědělství, Lesnictví a změny ve využívání půdy (LULUCF) a Odpady. K jejich stanovení se využívají dva scénáře: scénář WEM (s existujícími opatřeními, z angl. With Existing Measures) a scénář WAM (s dodatečnými opatřeními, z angl. With Additional Measures). Oba tyto scénáře vycházejí jak z údajů nejnovější roční inventarizace emisí (prováděné každý rok), tak ze současných pravidel a plánovaných předpisů. Zatímco WEM odráží současný stav opatření, WAM zahrnuje nové, ambicióznější cíle a opatření, která jsou nezbytná k dosažení cílů Fit for 55.
Celkové emise skleníkových plynů se vykazují jako součet emisí CO2, N2O, CH4, HFCs, PFCs, SF6 a NF3 vyjádřených v ekvivalentu oxidu uhličitého (CO2 ekv.). Pro přepočet emisí plynu na CO2 ekv. se jeho emise vynásobí potenciálem globálního oteplování (GWP - global warming potential). Potenciál chemikálie pro globální oteplování vyplývá z jejího radiačního působení a délky životnosti v atmosféře.
Následující grafická zobrazení poskytují přehled výsledků nejnovějších projekcí z roku 2025. V projekcích byly vykázané údaje o emisích skleníkových plynů aktualizovány na základě poslední dostupné inventarizace skleníkových plynů (NIR) v roce 2024, která zahrnuje emise skleníkových plynů za rok 2022.
Obsah
Procentuální zastoupení emisí z jednotlivých sektorů
Poznámka: ODS = ozone depleting substances (látky poškozující ozonovou vrstvu).
Poznámka: Součet procent kategorií činí více než 100 %, protože součástí grafického zpracování není kategorie LULUCF, která představuje tzv. propady emisí skleníkových plynů (působí jako zachytávač emisí skleníkových plynů).
Reportované a předpokládané emise skleníkových plynů – scénáře WEM a WAM (včetně LULUCF)
Poznámka: Jelikož celkové emise vykazují obdobný trend jako emise z energetiky, je zásadní zaměřit se na tento sektor. Energetika se na celkových emisích skleníkových plynů podílí 73 %, snížení emisí v tomto sektoru je proto naprosto klíčové.
Reportované a předpokládané emise skleníkových plynů v Energetice – scénář WEM a WAM
EU ETS - Evropský systém pro obchodování s emisemi (EU Emissions Trading System)
V České republice je tento sektor určován především spalováním fosilních paliv ve stacionárních a mobilních zdrojích, významným zdrojem emisí jsou však také fugitivní emise.
Vypočtený rozdíl mezi scénáři WEM a WAM k roku 2050 činí 23,95 Mt CO2 ekv. a je způsoben vyšší cenou uhlíkových kreditů v EU ETS, zavedením ETS2 (pro budovy a dopravu) a rychlostí vyřazování hnědého a černého uhlí z provozu (scénář WAM nepočítá s jejich využitím po roce 2035). Také se bude používat technologie zachycování a ukládání uhlíku u kogenerace tepla a elektřiny ze zemního plynu od roku 2035 a od roku 2045 u výroby elektřiny z biomasy.
Reportované a předpokládané emise skleníkových plynů v IPPU – scénář WEM
Do sektoru průmyslu patří emise z technologických procesů, přičemž zde nejsou zahrnuty emise z primárního spalování paliv, včetně spalování paliv používaných k jejich zajištění. Scénář WEM zahrnuje politiky a opatření, které ovlivňují spotřebu F-plynů, kromě posledního nařízení č. 2024/573. S tím se počítá ve scénáři WAM a předpokládá se, že se tím ovlivní zejména emise fluorovaných uhlovodíků (HFC), které se hojně používají v chladicích a klimatizačních systémech jako náhrady za látky poškozující ozonovou vrstvu (ODS = ozone-depleting substances).
Není pravděpodobné, že by v ČR došlo k rychlému poklesu výrobní kapacity u významných produktů, jako je vápno, cement nebo čpavek. Důvodem prudkého poklesu je plánovaná technologie zachycování a ukládání uhlíku při výrobě železa a oceli a nekovových nerostů od roku 2035. Politická opatření o zákazu F-plynů také snižují emise skleníkových plynů do roku 2050.
Reportované a předpokládané emise F-plynů (HFCs, PFCs, SF6, NF3) – scénář WEM
Do budoucna se očekává pokračující snižování emisí F-plynů díky přísnějším regulacím, jako je aktuálně platné nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/573 o fluorovaných skleníkových plynech, které zavádí postupné omezování používání těchto plynů, přísnější kontroly a podporu náhrad za alternativní chladiva s nízkým GWP.
Reportované a předpokládané emise skleníkových plynů v Zemědělství – scénář WEM
V tomto sektoru se v současné době neplánují žádná další opatření ke snížení emisí skleníkových plynů, takže hodnoty byly vypočteny pouze pro scénář WEM.
Na základě emisí vykázaných pro období 1990–2020 se sice předpokládá mírný nárůst počtu hospodářských zvířat a zvýšení intenzity vápnění, ale současně se emise postupně snižují díky používání menšího množství syntetických hnojiv na zemědělské půdě.
Reportované a předpokládané emise skleníkových plynů v LULUCF – scénář WEM
Poznámka: LULUCF – Land use, Land Use Change and Forestry sector (využití půdy, změny ve využívání půdy a sektor lesnictví).
LULUCF je specifickým sektorem v rámci inventury emisí, protože jako jediný může přímo kompenzovat emise CO2 díky fotosyntetické fixaci uhlíku v rostlinách a zvyšováním zásob uhlíku v jednotlivých ekosystémech.
V současné době převažují ve vývoji lesů disturbance (úbytek jehličnatých porostů způsobený suchem a napadení kůrovcem), a proto je jakákoli projekce zdrojů emisí z lesů velmi nejistá - vypracován byl pouze scénář WEM. Související nárůst asanační těžby v roce 2018 proměnil lesní půdu a celý sektor LULUCF ve významný zdroj skleníkových plynů. Proto se v českém lesnickém sektoru nyní prosazuje krizové řízení namísto konvenčně plánovaných činností řízených lesními hospodářskými plány s dobou platnosti 10 let.
Reportované a předpokládané emise skleníkových plynů v Odpadech – scénáře WEM a WAM
V České republice se emise z odpadů zvyšují v důsledku hromadění organického uhlíku na skládkách, rostoucího množství produkovaného tuhého komunálního odpadu a omezených možností jeho zpracování. V poslední době se tento trend začíná měnit a pozorujeme mírnou stagnaci emisí ze skládek, které jsou klíčovým zdrojem emisí skleníkových plynů z tohoto sektoru v ČR. Nižší produkce skleníkových plynů je způsobena především zvýšeným zachycováním skládkového plynu (angl. landfill gas, LFG). V současné době skládkování v odpadovém hospodářství stále dominuje, ale postupně je doplňováno dalšími aktivitami, jako je recyklace odpadů, tříděný sběr odpadů, kompostování a energetické využití.

